Rybář chytí zlatou rybku. Rybka povídá: "Zadrž, když mě pustíš, splním Ti tři přání."
Rybář se zamyslí a povídá: "Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, abych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu."
A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí.
Rybka povídá: "A co Tvé třetí přání?"
Rybář na to: "Vzdyť já už všechno mám, nic nepotřebuju ... víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele."
Rybka souhlasí.
Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: "Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta...!"

A married couple in their early 60s were out celebrating their 35th wedding anniversary in a quiet, romantic little restaurant.

Suddenly, a tiny yet beautiful fairy appeared on their table and said, “For being such an exemplary married couple and for being faithful to each other for all this time, I will grant you each a wish. “Ooh, I want to travel around the world with my darling husband.” said the wife.

The fairy moved her magic stick and – abracadabra! – two tickets for the new QM2 luxury liner appeared in her hands.

Now it was the husbands turn. He thought for a moment and said: “Well this is all very romantic, but an opportunity like this only occurs once in a lifetime, so, I’m sorry my love, but my wish is to have a wife 30 years younger than me.”

The wife, and the fairy, were deeply disappointed, but a wish is a wish… So the fairy made a circle with her magic stick and -abracadabra! – the husband became 92 years old.

The moral of this story: “Fairies are female.”

Prečo som vyhodil sekretarku

Spomenul som si, ze mam dnes meniny a tesil som sa ze ma rano žena pekne
pozdraví a zaželá mi všetko najlepšie k meninam. A mozno ze dostanem aj
nejaký pekný darcek...
...
Prídem dolu žena ani búúúú nie to este dobre rano a uz vobec nie vsetko
najlepšie k meninám...

Myslím si, ze deti su poriadne a určite nezabudli...
Prišli a po ranajkach bez slova odisli do skoly - hrozne

Do roboty som odchádzal zhnusený v tušení toho najhoršieho - že si nikto ani nespomenie.
Sekretárka hneď pri dverách - "Dobre rano sefko! Vsetko najlepšie k
meninám!" - cmuk.
Ostatní boli ticho a nikto si ma nevsimal. Pred obedom mi sekretarka pošepla
- "Čo keby sme isli niekde spolu na obed len my dvaja - je krasny deň, dnes
máš meniny... ".
Ach bože!!! to je najkrajsie, co som dnes počul
- išli sme inam, ako zvyčajne chodime, trochu von z mesta dali sme si po dve
martiny, vychutnali vyborne jedlo a v tom mi posepkala - "Šéfko, že už
nemusíme isť do roboty? Je tak krasne, mas meniny, keby sme išli niekde, kde
budeme len my dvaja?"

Srdce mi poskočilo v nohaviciach a ona hovori "jasne ideme ku mne domov "
- hneď ako sme vošli, pošepla mi "idem si dat na seba nieco lahsie a stratila sa... ".
Presne o šesť minút vyšla - niesla pred sebou velku tortu, za ňou moja žena
a deti, generalny riaditel a kolegovia z roboty a všetci niečo kricali, ze
vsetko najlepsie k meninam a tak...

A ja som tam sedel na gauci ako taky ko*ot uplne nahy...

Jde takhle bezdomovec okolo milionářské čtvrti a najednou uvidí překrásnou vilu se zahradou.
Napadne ho, že v tak krásné vile ještě nikdy nebyl a že by se mohl podívat dovnitř.
Přijde na terasu, tam rodinka, manželka s manželem a jejich mladá dcera.
Bezdomovec pozdraví, přisedne si, nikdo nic...
Tak se osmělí a zeptá se:
"Promiňte prosím, ale já už jsem hrozně dlouho nejedl,nemohl bych se u vás najíst?"
Nikdo mu neodpoví, tak si říká, že mlčení znamená souhlas, načež jde a sní všechno, na co přijde. Pak se vrátí zpátky na terasu.
Napadne ho, že už se přes rok neumýval, a zeptá se:
"Nezlobte se na mě, prosím, ale já už jsem se moc dlouho nemyl, mohl bych se u vás vykoupat?"
Nikdo mu neodpoví, tak jde a vykoupe se v masážní vaně a vrátí se zpátky ke stolu.
Potom se líbezně zadívá na mladou dceru a pomalu řekne:
"Promiňte, ale já už jsem se strašně dlouho nemiloval, nikdo o mě nestojí, nemohl bych se pomilovat tady s vaší dcerou?"
Nikdo se na něj ani nepodívá, a tak si říká, že mlčení vždycky znamenalo souhlas, a zatáhne dceru do křoví.
Několikrát se s ní pomiluje a vrátí se s ní zpět.
Jelikož se pořád necítí uspokojený, zeptá se znovu:
"Víte, tak dlouho jsem neměl žádnou ženu, že mi to s jednou nestačilo, nemohl bych se pomilovat ještě tady s vaší manželkou?"
Nikdo zase nehne ani brvou, tak vezme ženu nahoru do ložnice a bezostyšně si s ní celé odpoledne užívá.
Potom se vrátí zpět a říká si, že je nejšťastnější člověk na světě, že už mu ke štěstí asi nic nechybí, když v tom si všimne zaparkovaného luxusního Porsche vedle garáže.
Znovu se osmělí a zaprosí:
"Pane, prosím vás, naposledy, mohl bych se projet tady v tom vašem novém autě?"
Chlápek se ozve: "Tak to v žádném případě, vypadněte!!!"
Manželka s dcerou se rozesmějí a dvojhlasně zvolají:
"Promluvil, promluvil, jde se smetím!"

Potká farář Aničku a ptá se jí: "Tak co Aničko, jak se máš?"
"Celkem dobře, pane faráři," odvětí Anička.
"A manžela už máš?"
"Ano, mám."
"A co děti, máte?"
"No, to je to, co nás trápí, pane faráři. Nějak nám to nejde."
"Tak se netrap, já jedu zítra do Vatikánu, zapálím tam za vás svíčku a pomodlím se za vás."
Po pěti letech se znovu setkají a farář vidí Aničku obklopenou dětmi.
"Tak koukám, že vám Pán Bůh požehnal. A kolik tý drobotiny máte?"
"Celkem deset. Dvakrát trojčátka, jednou dvojčátka a pak ještě dvě."
"A kde máš manžela?"
"Ten jel do Vatikánu sfouknout tu zpropadenou svíčku!"

Jedna sedmnáctka otěhotněla a lékař jí odmítl provést interrupci. "Podívej, zůstaneš tady a až děcko porodíš, podstrčím ho jiné ženě a řeknu jí, že měla dvojčata." Když ten den přišel, zrovna v nemocnici nebyla žádná jiná rodička. Jediným dalším pacientem byl kněz. Doktor se rozhodl nebojácně dodržet slovo. Když se kněz probral z narkózy, doktor mu říká: "Nevím, jakým zázrakem je to možné, ale porodil jste syna. To on byl příčinou vašich bolestí břicha." Kněz byl dojat zázračnou událostí a radostně přislíbil syna vychovat. O mnoho let později, když ležel na smrtelném loži, si dal syna zavolat a vysvětlil mu jeho zázračné zrození: "Musím se ti s něčím svěřit, synu. Já nejsem tvůj otec, ale tvoje matka. Biskup Michal je tvůj otec!"